अंटार्कटिका: रिवीजन सभ के बीचा में अंतर

Content deleted Content added
छो Reverted 1 edit by 36.252.1.179 (talk) identified as vandalism to last revision by सत्यम् मिश्र. (TW)
छो →‎top: अंक बदलाव/चर्चा-वि:चौपाल (oldid=442074) using AWB
लाइन 1:
 
'''अंटार्कटिका''' या '''अंटार्टिका''' <small>(Antarctica {{IPAc-en|audio=en-us-Antarctica.ogg|æ|n|t|ˈ|ɑːr|k|t|ɪ|k|ə}} या {{IPAc-en|æ|n|t|ˈ|ɑːr|t|ɪ|k|ə}})</small>{{refn|पहिले एकर उच्चारण खाली अंटार्टिका रहे बाकी बाद में उच्चारण भी होखे लागल।<ref>{{cite book |last=Crystal |first=David |date=2006 |title=The Fight for English |publisher=Oxford University Press |isbn=978-0-19-920764-0 |page=172}}</ref><ref>{{cite web |last=Harper |first=Douglas |title=Antarctic |work=Online Etymology Dictionary |url=http://www.etymonline.com/index.php?term=antarctic&allowed_in_frame=0 |accessdate=23 जून 2015}}</ref>|group="नोट"}}
[[पृथ्वी]] के सभसे दक्खिनी [[महादीप]] बा, जेवना पर [[दक्खिनी ध्रुव]] स्थित बाटे। ई लगभग पूरा का पूरा [[अंटार्कटिक वृत्त]] की दक्खिन ओर स्थित बाटे आ चारों ओर से [[दक्खिनी महासागर]] से घेराइल बाटे। ई दुनियाँ के पाँचवा सभसे बड़हन महादीप हवे आ क्रम से [[एशिया]], [[अफिरका]], [[उत्तरी अमेरिका]] आ [[दक्खिनी अमेरिका]] की बाद आवेला। एकर कुल एरिया १४०140 लाख बर्ग किलोमीटर बाटे। एकर ९८98% हिस्सा बरफ से तोपाइल रहेला जौना के औसत मोटाई 1.9 किलोमीटर बा।<ref name="Bedmap2">{{cite journal |author=British Antarctic Survey |title=Bedmap2: improved ice bed, surface and thickness datasets for Antarctica |journal=The Cryosphere journal |page=390 |url=http://www.the-cryosphere.net/7/375/2013/tc-7-375-2013.pdf |format=PDF |accessdate=23 जून 2015}}</ref>
 
अंटार्कटिका दुनिया के सभसे ठंढा, सूखा आ सभसे तेज हवा वाला महादीप ह आ एकर औसत ऊँचाई बाकी कुल महादीपन ले ढेर बाटे।<ref>{{cite web |author=National Satellite, Data, and Information Service |title=National Geophysical Data Center |publisher=Government of the United States |url=http://www.ngdc.noaa.gov/mgg/image/2minrelief.html |accessdate=23 जून 2015|archiveurl=//web.archive.org/web/20060613001502/http://www.ngdc.noaa.gov/mgg/image/2minrelief.html |archivedate=13 जून 2006 |deadurl=no}}</ref> अंटार्कटिका में वर्षण बहुत कम होला आ खाली किनारा वाला इलाका में होला एही से एके [[रेगिस्तान]] मानल जाला।<ref>{{cite web |last=Joyce |first=C. Alan |date=18 January 2007 |title=The World at a Glance: Surprising Facts |work=The World Almanac |url=http://www.worldalmanac.com/blog/2007/01/the_world_at_a_glance_surprisi.html |accessdate=23 जून 2015 |archiveurl=//web.archive.org/web/20090304001123/http://www.worldalmanac.com/blog/2007/01/the_world_at_a_glance_surprisi.html |archivedate=4 मार्च 2009 |deadurl=no}}</ref> इहाँ के [[तापमान]] −89&nbsp;°C (−129&nbsp;°F) ले रेकार्ड कइल जा चुकल बाटे। इहाँ खराब मौसम दशा की कारण केहू आदमी हमेशा खातिर नइखे बसल आ खाली बैज्ञानिक रिसर्च करे खातिर इहाँ लोग रहेला। इहाँ की जीव बिबिधता में गिनावल जाय त कुछ [[एल्गी]], [[बैक्टीरिया]], [[फंगस]], [[पौधा]] आ कुछ बहुत छोट जानवर जइसे कि दीमक, नेमाटोड आ [[पेंग्विन]] पावल जालें। जहाँ कहीं बनस्पति मिलेला ऊ [[टुंड्रा]] प्रकार के होला।
 
ए महादीप के खोज सभसे पहिले एगो रूसी अभियान में फैबियन बेलिंग्सहॉउसेन <small>(Fabian Gottlieb von Bellingshausen)</small> आ मिखाइल लाजरेव <small>(Mikhail Lazarev)</small> नाँव के अभियानी लोग सन् १८२०1820 में कइल।
 
अंटार्कटिका अंतर्राष्ट्रीय क़ानून की अन्दर कौनों एगो देस के संपत्ति ना हवे आ एकर खाली रिसर्च आ ज्ञान बिग्यान खातिर देस सभ उपयोग करे ला। अंटार्कटिका समझौता <small>([[:en:Antarctic Treaty System|Antarctic Treaty System]])</small> सन् १९५९1959 में साइन भइल रहे आ ई कौनों तरह के मलेटरी गतिविधि आ परमाणु बिस्फोट या परमाणु कचरा के फेंकले के पुरा प्रतिबन्ध लगावेला। समझौता पर अबले कुल ५०50 गो देस दस्खत कइ चुकल बाड़ें जौना में [[भारत]] भी बाटे।
 
==टिप्पणी==