अमेरिका: रिवीजन सभ के बीचा में अंतर

Content deleted Content added
छो Reverted edits by 2409:4043:214:C996:4833:30AF:DB3F:489B (talk) to last revision by SM7
टैग: Rollback
छोNo edit summary
लाइन 85:
|footnote =
}}
'''[https://www.historydekho.com/american-history-in-hindi/ यूनाइटेड स्टेट्स ऑफ अमेरिका]''', ({{Lang-en|United States of America}}) या बस '''[https://www.historydekho.com/american-history-in-hindi/ अमेरिका]''' की नाँव से परसिद्ध, [[उत्तर अमेरिका]] महादीप के एगो देस बा। एकर राजधानी [[वाशिंगटन डी॰सी॰]] बा। अमेरिका एक ठो संबैधानिक फेडरल रिपब्लिक हवे जेह में 50 गो राज्य, एक ठो फेडरल डिस्ट्रिक्ट, पाँच गो प्रमुख खुदशासित राज्यक्षेत्र आ अन्य कई गो अधिकारक्षेत्र सामिल बाड़ें। पचास गो में से अड़तालीस राज्य एक साथ एकट्ठा बाने जिनहन से मुख्य भूमि बनल बा, [[कनाडा]] के दक्खिन आ [[मैक्सिको]] के उत्तर में ई अमेरिकी मुख्य भूमि स्थित बाटे। उत्तर अमेरिकी महादीप के उत्तरी पच्छिमी कोना पर [[अलास्का]] राज्य बा जेकर पूरबी सीमा कनाडा से बनल बा आ पच्छिम ओर [[बेरिंग जलजोड़]] के ओह पार रूस से सीमा बने ला। [[प्रशांत महासागर]] के बीच में दीपसमूह के रूप में हवाई राज्य मौजूद बा।
अन्य राज्य क्षेत्र सभ प्रशांत महासागर आ [[कैरीबियन सागर]] में मौजूद बाने। यूऍस के राज्यक्षेत्र कुल नौ ठो टाइम जोन में बिस्तार लिहले बाटे। देस के भूगोल, जलवायु आ जियाजंतु में बहुत ढेर बिबिधता बाटे।
 
लाइन 100:
युनाइटेड स्टेट्स एगो बहुत बिकसित देस बा, नॉमिनल जीडीपी के हिसाब से दुनिया के सभसे बड़ आ [[पीपीपी]] के हिसाब से दुनिया के दुसरा नंबर के अर्थब्यवस्था बाटे। समाजार्थिक परफार्मेंस के कई ठो माप के हिसाब से ई दुनियाँ में ऊपर के देसन में गिनल जाला। पोस्ट-इंडस्ट्रियल अर्थब्यवस्था होखले के कारण इहाँ सेवा क्षेत्र के बिस्तार आ ज्ञान आधारित अर्थब्यवस्था होखले के बावजूद इहाँ के मैन्यूफैक्चरिंग क्षेत्र दुनिया में दुसरा सभसे बड़ बाटे। इहाँ के जनसंख्या, पुरा दुनिया के जनसंख्या के खाली 4.3% बा बाकी ई दुनिया के जीडीपी के चउथाई हिस्सा वाला देस, आ दुनिया भर के मलेटरी खर्चा के एक तिहाई से ढेर खर्चा करे वाला देस बाटे जेकरा कारन ई दुनिया के सभसे आगे के अर्थब्यवस्था आ मलेटरी पावर बाटे। अमेरिका एक ठो परभावशाली सांस्कृतिक आ राजनीतिक ताकत बा आ बिज्ञान आ टेक्नोलॉजी के क्षेत्र में भी अगुआ ताकत के रूप में बिस्व में स्थापित बा।
 
== इतिहास ([https://www.historydekho.com/american-history-in-hindi/ यहाँ देखे]) ==
=== मूलनिवासी आ यूरोपीय संपर्क ===
अमेरिका में बसे वाला सभसे पहिला लोग [[साइबेरिया]] से इहाँ आइल, बेरिंग थल जोड़ से हो के, अबसे कम से कम 15,000 पहिले, हालाँकि कि कुछ सबूत अउरी पहिले आवे के भी मिलल बाने।<ref name=earliest>{{cite news|title=Who was first? New info on North America's earliest residents|url=http://articles.latimes.com/2012/jul/12/science/la-sci-sn-paisley-caves-20120712|newspaper=Los Angeles Times|location=Los Angeles County, California|publisher=Los Angeles Times|date=जुलाई 12, 2012|first=Thomas H.|last=Maugh II|accessdate=February 25, 2015}}<br />{{cite web |url= http://anthropology.si.edu/HumanOrigins/faq/americas.htm |archiveurl=https://web.archive.org/web/20071128083459/http://anthropology.si.edu/HumanOrigins/faq/americas.htm |archivedate=नवंबर 28, 2007 |ref=HumanOrigins |title=What is the earliest evidence of the peopling of North and South America? |publisher=Smithsonian Institution, National Museum of Natural History |date=जून 2004 |accessdate=जून 19, 2007}}<br />{{cite web |first=Nicolas |last=Kudeba |url=http://www.thehistoryofcanadapodcast.com/chapter-1-first-big-steppe/ |title=Chapter 1&nbsp;– The First Big Steppe&nbsp;– Aboriginal Canadian History |website=The History of Canada Podcast |date=February 28, 2014 |archiveurl=https://web.archive.org/web/20140301013552/http://www.thehistoryofcanadapodcast.com/chapter-1-first-big-steppe/ |archivedate=मार्च 1, 2014 |deadurl=no}}<br />{{cite journal |author=Guy Gugliotta |title=When Did Humans Come to the Americas? |url=http://www.smithsonianmag.com/science-nature/when-did-humans-come-to-the-americas-4209273/?all |journal=Smithsonian Magazine |location=Washington, DC |publisher=Smithsonian Institution |date=February 2013 |access-date=जून 25, 2015 }}</ref> एह में से कुछेक, उदाहरण खातिर प्री-कोलंबियन मिसिसिपियाई संस्कृति के लोग, ऊँच दर्जा के खेती-किसानी के बिकास भी कइल, शानदार इमारत निर्माण के कला के भी, आ राज्य-स्तर के समाज के भी।<ref name="Lockard2010">{{cite book|author=Craig Lockard|title=Societies, Networks, and Transitions, Volume B: From 600 to 1750|url=https://books.google.com/books?id=k91sCgAAQBAJ&pg=PA315|year=2010|publisher=University of Wisconsin|isbn=978-1-111-79083-7|page=315}}</ref> जब स्पेनी बिजेता लोग इहाँ के लोग से पहिले-पहिल सम्पर्क में आइल, मूल निवासी लोग के जनसंख्या कई कारन से घटल, मुख्य रूप से छोटकी माता आ मीसल्स के बेमारी से। मूलनिवासी लोग के जनसंख्या में घटती के कौनों महत्वपूर्ण कारण यूरोपीय बिजेता लोग के साथ भइल हिंसा ना रहल, हालाँकि, आपस में आ यूरोपीय लोग के साथ संघर्ष में कई गो छोट समुदायन के नुक्सान भइल आ कई गो यूरोपीय कॉलोनी सभ के भी।<ref>"''[https://books.google.com/books?id=qubTdDk1H3IC&pg=PA205 The Cambridge encyclopedia of human paleopathology]''". Arthur C. Aufderheide, Conrado Rodríguez-Martín, Odin Langsjoen (1998). [[Cambridge University Press]]. p. 205. ISBN 0-521-55203-6</ref><ref>[[#Bianchine|Bianchine, Russo, 1992]] pp. 225–232</ref><ref name=Thornton47>{{Harvard citation no brackets|Thornton|1987|p=47}}</ref><ref>[[#Kessel|Kessel, 2005]] pp. 142–143</ref><ref>[[#Mercer|Mercer Country Historical Society, 2005]]</ref><ref>[[#Stannard|Stannard, 1993]]</ref> हवाई दीपसमूह में, सभसे पहिले आ के बसे वाला लोग, पहिली सदी के आसपास के दौर में पॉलीनेशिया से आइल रहल। यूरोपीय लोग एह दीप पर पहिली बेर, ब्रिटिश खोजी [[कैप्टन जेम्स कुक]] के अगुआई में 1778 में आइल।