सिक्किम: रिवीजन सभ के बीचा में अंतर

Content deleted Content added
टेम्पलेट
infobox
लाइन 1:
{{Infobox state
 
<!-- See Template:Infobox settlement for additional fields and descriptions -->
| name = Sikkim
| native_name = [[Nepali language|Nepali]]: सिक्किम <br /> [[Sikkimese language|Sikkimese]]: སུ་ཁྱིམ་<!-- Edit to my own work, in Sikkimese 'Su Khyim' is preferred over Tibetan 'Drenjong' -->
| type = [[States of India|State]]
| image_skyline =
| image_alt =
| image_caption =
| image_flag =
| image_seal = Seal of Sikkim color.png
| image_map = India Sikkim locator map.svg
| map_alt =
| map_caption = Location of Sikkim (marked in red) in [[India]]
| image_map1 = File:Sikkim area map.svg
| map_caption1 = Map of Sikkim
| latd = 27.33
| longd = 88.62
| coor_pinpoint = Gangtok
| coordinates_type = region:IN-SK_type:adm1st
| coordinates_display = inline,title
| coordinates_footnotes =
| coordinates_region = IN-SK
| subdivision_type = Country
| subdivision_name = {{flagu|India}}
| established_title = Admission to Union {{ref|cap|†}}
| established_date = 16 May 1975
| parts_type = [[List of Indian districts|Districts]]
| parts_style = para
| p1 = [[List of districts of Sikkim|4]]
| seat_type = Capital
| seat = [[Gangtok]]
| seat1_type = Largest city
| seat1 = Gangtok
| government_footnotes =
| leader_title = [[Governors of Sikkim|Governor]]
| leader_name = [[Shriniwas Dadasaheb Patil]]
| leader_title1 = [[Chief Ministers of Sikkim|Chief&nbsp;Minister]]
| leader_name1 = [[Pawan Chamling]] ([[Sikkim Democratic Front|SDF]])
| leader_title2 = [[Legislature of Sikkim|Legislature]]
| leader_name2 = [[Unicameral]] (32 seats)
| leader_title3 = [[15th Lok Sabha|Parliamentary constituency]]
| leader_name3 = [[Rajya Sabha]] 1 <br /> [[Lok Sabha]] 1
| leader_title4 = [[High Courts of India|High Court]]
| leader_name4 = [[Sikkim High Court]]
| unit_pref = Metric<!-- or US or UK -->
| area_footnotes =
| area_total_km2 = 7096
| area_note =
| area_rank = 27th
| elevation_footnotes =
| elevation_m =
| population_footnotes = <ref name="Cens2011Up" />
| population_total = 607688
| population_as_of = 2011
| population_rank = 28th
| population_density_km2 = auto
| population_note =
| timezone1 = [[Indian Standard Time|IST]]
| utc_offset1 = +05:30
| iso_code = [[ISO 3166-2:IN|IN-SK]]
| blank_name_sec1 = [[Human Development Index|HDI]]
| blank_info_sec1 = {{increase}} 0.684 (medium)
| blank1_name_sec1 = HDI rank
| blank1_info_sec1 = 7th (2005)
| blank_name_sec2 = [[Literacy in India|Literacy]]
| blank_info_sec2 = 82.2% (13th)
| blank1_name_sec2 = Official languages
| blank1_info_sec2 = [[Nepali language|Nepali]] ([[lingua franca]]) <br /> [[English language|English]] <br /> [[Sikkimese language|Sikkimese]], and [[Lepcha language|Lepcha]] (since 1977) <br /> [[Limbu language|Limbu]] (since 1981) <br /> [[Newari language|Newari]], [[Gurung language|Gurung]], [[Magar language|Magar]], [[Sherpa language|Sherpa]], and [[Tamang language|Tamang]] (since 1995) <br /> [[Sunwar language|Sunwar]] (since 1996)
| website = [http://www.sikkim.gov.in/ sikkim.gov.in]
| footnotes = {{ref|cap|†}} Assembly of Sikkim abolished monarchy and resolved to be a constituent unit of India. A referendum was held on these issues and majority of the voters voted yes. On May 15, 1975 the President of India ratified a constitutional amendment that made Sikkim the 22nd state of India.
}}
'''सिक्किम''' [[भारत]] के 28 राज्य में से एगो ह। ई के राजधानी [[गांतोक] बा।
सिक्किम के जनसंख्या भारत के राज्य में से सब्से कम बा तथा क्षेत्रफल गोआ के पश्चात से भि कम ह।सिक्किम नामग्याल राजतन्त्र द्वारा बनल एगो स्वतन्त्र राज्य रहल, परन्तु प्रशासनिक समस्यायों के चलते तथा भारत से विलय के जनमत के कारण १९७५ में एगो जनमत-संग्रह के कारन भारत में डालल् गइल ओहि के करन संग्रह के पश्चात राजतन्त्र के बाद औरि भारतीय संविधान के नियम-प्रणाली के दांचा में प्रजातन्त्र भइल।
अंगूठे के आकार जैसन ई राज्य पश्चिम में नेपाल,परेला उत्तर तथा पूर्व से चीन तिब्बत स्वायत्त क्षेत्र तथा दक्षिण-पूर्व से भूटान से जुरल बा। भारत के पश्चिम बंगाल राज्य से दक्षिण में बा।सिक्किम मे अंग्रेजी,नेपाली, लेप्चा, भूटिया, लिंबू औरि हिन्दी जैसन भाषा के पर्योग होला परन्तु लिखे खातिर अंग्रेजी औरि नेपालि ही उपयोग जादा।होला हिन्दू तथा बज्रयान बौद्ध धर्म सिक्किम के प्रमुख धर्म बा।लेकिन यहा औरि जाति के लोग भि रहेला जैसे कि मुस्लिम,हिन्दु,लेपचा,राइ,गुरुन्ग आदि।
कहल जाला कि बौद्ध संत गुरु रिम्पोचे 9 वीं सदी के सिक्किम के,बौद्ध धर्म और राजशाही के पूर्वाभास युग शुरू करले. ओहि के अनुसार्, नामग्याल राजवंश 1642 में स्थापित करल गइल . अगले 150 वर्ष से ई राज्य नेपाली आक्रमणकारियों के खातिर लगातार छापा मारल गइल और प्रादेशिक नुकसान भैइल।
अपने छोटे आकार के बावजूद भि सिक्किम भौगोलिक दृष्टि से काफ़ी विभिन्न बा। कंचनजंगा जो कि दुनिया के तीसरा सबसे ऊंचा चोटी बा,उ सिक्किम के उत्तरी पश्चिमी भाग में नेपाल की सीमा पर परेला और ई पर्वत चोटी के प्रदेश के कई भागो से आसानी से ही देखाइ देला। सिक्किम के विशेषता जेमे एकर साफ सुथरा ,प्राकृतिक सुंदरता एवं राजनीतिक स्थिरता शामिल बा,॥॥॥
 
 
 
 
==नाम के मूल==
Line 15 ⟶ 82:
==इतिहास==
 
{{मुख्य लेख : |सिक्किम के इतिहास}}
 
बौद्ध भिक्षु गुरु रिन्पोचे (पद्मसंभव) के ८ वीं सदी में सिक्किम दौरा ईहा से सम्बन्धित सबसे पुरान विवरण हवे। अभिलेखित बावे कि उहाके बौद्ध धर्म के प्रचार कैनिह, सिक्किम के आशिवाद देहनिह। औरि कुछ सदियों के बाद आवे वाला राज्य के भविष्यवाणी कअरले रहलन। मान्यता के अनुसार १४ वीं सदी में ख्ये बुम्सा, पूर्वी तिब्बत में खाम के मिन्यक महल के एगो राजकुमार के एक रात दैवीय दृष्टि के अनुसार दक्षिण की ओर जाय के आदेश मिलल। उनकर ए ही वंशजन् सिक्किम में राजतन्त्र के स्थापना कर्लस। १६४२ इस्वी में ख्ये के पाँचवें वंशज फुन्त्सोंग नामग्याल के तीन बौद्ध भिक्षु, जउन उत्तर, पूर्व तथा दक्षिण से आइल रहला । द्वारा युक्सोम में सिक्किम के प्रथम चोग्याल(राजा) घोषित कइल्य गइल्। इ प्रकार सिक्किम में राजतन्त्र के शुरूआत भईल।
Line 31 ⟶ 98:
 
हिमालय के ऊँची पर्वत श्रंखलाओं ने सिक्किम के उत्तरी, पूर्वी औरि पश्चिमी दिशा मे अर्धचन्द्राकार।अर्धचन्द्र में घेर के रखल बा । राज्य के अधिक जनसंख्या वाला क्षेत्र अधिकतर राज्य के दक्षिणी भाग मे, हिमालय के कम ऊँचाई वाल श्रंखलाओं मे स्थित बा । राज्य मे अट्‌ठाइस पर्वत चोटि, इक्कीस हिमानी, दो सौ सत्ताईस झील।(जेमे चांगु झील, गुरुडोंग्मार झील और खेचियोपल्री झील।खेचियोपल्री झील शामिल ह्टे), पाँच गर्म पानी के चश्मे।गर्म पानी के चश्मा औरि सौ से अधिक नदि औरि नाला ह । आठ पहाड़ी सिक्किम के तिब्बत, भूटान और नेपाल से जोरेला।
 
===भूतत्व===
सिक्किम पहाड़ि मुख्यतः नेस्ती(gneissose) औरि अर्द्ध-स्कीस्तीय(half-schistose) पत्थर से बनल ह्टे, ओहि के कारण सिक्किम के मिट्टी भूरी मृत्तिका, तथा मुख्यतः उथला औरि कमज़ोर हटे ।यहाँ के मिटटी खुरदरी तथा लौह जारेय से थोड़ अम्लीय ह् । एमे खनिजी औरि कार्बनिक पोषक के अभाव हटे । अइसन मिट्टी सदाबहार औरि पर्णपाती वनों के योग्य हटे ।