अमेरिका: रिवीजन सभ के बीचा में अंतर

Content deleted Content added
+ नया खंड
लाइन 3:
|conventional_long_name = यूनाइटेड स्टेट्स ऑफ अमेरिका
|native_name = United States of America
|common_name = अमेरिका
|image_flag = Flag of the United States.svg
|image_coat = Great Seal of the United States (obverse).svg
लाइन 148:
अंग्रेजी निजी स्वामी लोग द्वारा बड़हन पैमाना पर बँधुआ मजदूर (दास भा ''स्लेव'') लोग के आगमन सुरू हो गइल।<ref>{{cite book|last1=Jackson|first1=L. P.|title=Elizabethan Seamen and the African Slave Trade|date=1924|pages=1–17|url=https://www.jstor.org/stable/2713432?seq=1#page_scan_tab_contents}}</ref> दक्खिन के तुलना में इहँवा दास (स्लेव) लोग के जिनगी के बचे के उमीद आ जीवन अवधि (लाइफ एक्स्पेक्टेन्सी) बढियाँ रहल काहें कि एह इलाका में घातक बेमारी सभ के परकोप कम रहे आ खाना-पानी आ इलाज के कुछ बेहतर सुबिधा मौजूद करावल गइल, एकरे चलते दास ब्यापार के बाढ़ आ गइल।<ref>[[#Tadman|Tadman, 2000]], p. 1534</ref><ref>[[#Schneider|Schneider, 2007]], p. 484</ref> उपनिवेशी समाज एह दास प्रथा के मुद्दा पर आपसे में बँटाइल रहे आ कई बेर एकरा पक्ष आ बिपक्ष में कानून पास भइलें।<ref name=Lien522>[[#Lien|Lien, 1913]], p. 522</ref><ref name=Davis7>[[#Davis96|Davis, 1996]], p. 7</ref> कुल के बावजूद अठारहवीं सदी के आवत-आवत अफ़्रीकी दास सभ इंडेंचर लेबर के रूप में आवे वाला लोग के संख्या के मामिला में पाछे छोड़ दिहलें आ कैश फसल सभ के काम खातिर, कम से कम दक्खिनी हिस्सा सभ में, अफिरकी दास लोग के इस्तमाल के बोलबाला हो गइल।<ref name="Quirk2011">[[#Quirk|Quirk, 2011]], p. 195</ref>
 
==भूगोल==
[[File:USA-satellite.jpg|thumb|अमेरिका आ आसपास के इलाका के उपग्रह से लिहल चित्र]]
[[File:US 50 states Köppen.svg|thumb|right|कोपेन के जलवायु वर्गीकरण के अनुसार अमेरिका के जलवायु प्रकार]]
 
पूरा यूनाइटेड स्टेट्स ऑफ अमेरिका के कुल जमीनी रकबा {{convert|3800000|sqmi|km2|0}} बा,<ref name="urlState Area Measurements and Internal Point Coordinates – Geography – U.S. Census Bureau">{{cite web |url=https://www.census.gov/geo/reference/state-area.html |title=State Area Measurements and Internal Point Coordinates – Geography – U.S. Census Bureau |work=State Area Measurements and Internal Point Coordinates |publisher=U.S. Department of Commerce |quote= |accessdate=September 11, 2017}}</ref> जेह में से मुख्य जमीनी हिस्सा, जेकरा अंगरेजी में ''कांटाजियस अमेरिका'' कहल जाला, {{convert|2959064|sqmi|km2|1}} एरिया वाला बा। अलास्का, मुख्य जमीन से अलग बा, एकर रकबा {{convert|663268|sqmi|km2|1}} बा आ ई इहाँ के सभसे बड़ राज्य हवे। हवाई, कई गो टापू सभ से मिल के बनल बा, [[प्रशांत महासागर]] में {{convert|10931|sqmi|km2|0}} क्षेत्रफल वाला बा। प्यूर्टो रिको, अमेरिकन सामोआ, गुआम, उत्तरी मैरीना दीप, आ वर्जिन दीप में जेतना हिस्सा पर आबादी बा कु कुल {{convert|9185|sqmi|km2|0}} रकबा वाला बा।<ref name="Land Area of US and states">{{cite web |title=2010 Census Area |url=https://www.census.gov/prod/cen2010/cph-2-1.pdf |website=census.gov |publisher=U.S. Census Bureau |page=41 |accessdate=January 18, 2015}}</ref> Measured by only land area, the United States is third in size behind Russia and China, just ahead of Canada.<ref name="CIA Factbook Area">{{cite web |title=Area |url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/fields/2147.html |website=The World Factbook |publisher=Central Intelligence Agency |accessdate=January 15, 2015}}</ref>
 
==इहो देखल जाय==