बन अइसन बिसाल इलाका के कहल जाला जहाँ पेड़ पौधन के बहुलता होखे।[1] एकरे अलावा अउरी कई तरह के परिभाषा दिहल जाला जेह में फेड़ के घनापन, फेड़न के लंबाई, कानूनी स्थिति या दर्जा, इकोलॉजिकल सेवा वगैरह के आधार बनावल गइल बाटे।[2][3][4] बहुत प्रचलित[5][6] खाद्य आ खेती ऑर्गेनाइजेशन के परिभाषा के हिसाब से, दुनिया के चार बिलियन हेक्टेयर (150 लाख बर्गमील) या लगभग 30 % जमीनी हिस्सा पर 2006 में बन के बिस्तार रहल[4]

ढेर सारा लंबा-लंबा फेड़ आ पीछे पहाड़
स्विट्जरलैंड में पहाड़ी बन

सामाजिक महत्व संपादन करीं

बन के मनुष्य खातिर कई रूप में महत्व बाटे - आमतौर पर ई पर्यावरणइकोलॉजी के हिसाब से कुछ सेवा प्रदान करे ला, जइसे कि ऑक्सीजन वगैरह। आर्थिक रूप से इनहन के बहुत महत्व बा आ कई ठे उद्योग खातिर कच्चा माल बन से मिले ला, बहुत सारा इस्तमाल खातिर लकड़ी आ अन्य बन से उपजे वाला चीज मिले ला। आर्थिक रूप से बन से हासिल होखे वाला चीजन के बन संसाधन भी कहल जाला।

इहो देखल जाय संपादन करीं

संदर्भ संपादन करीं

  1. "Forest". Dictionary.com. Retrieved 2014-11-16.
  2. Schuck, Andreas; Päivinen, Risto; Hytönend, Tuomo; Pajari, Brita (2002). "Compilation of Forestry Terms and Definitions" (PDF). Joensuu, Finland: European Forest Institute. Retrieved 2014-11-16.
  3. "Definitions: Indicative definitions taken from the Report of the ad hoc technical expert group on forest biological diversity". Convention on Biological Diversity. Retrieved 2014-11-16.
  4. 4.0 4.1 "Forest definition and extent" (PDF). United Nations Environment Programme. 2010-01-27. Archived from the original (PDF) on 2010-07-26. Retrieved 2014-11-16.
  5. "Comparative framework and Options for harmonization of definitions". Second Expert Meeting on Harmonizing Forest-Related Definitions. FAO. Retrieved 2014-11-26.
  6. Johnson, F.X.; Pacini, H.; Smeets, E (2013). Transformations in EU biofuels markets under the Renewable Energy Directive and the implications for land use, trade and forests. CIFOR. p. 32. ISBN 9786028693813.